Přeskočit na obsah

Vzpírání na Letních olympijských hrách 2012

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vzpírání
na Letních olympijských hrách 2012
Základní údaje
PořadatelMezinárodní vzpěračská federace
Mezinárodní olympijský výbor
DějištěExCeL
Datum28. července - 7. srpna 2012
Soutěže15 (8 muži, 7 ženy)
Startující255
Soutěže
Muži Ženy
do 56 kg do 48 kg
do 62 kg do 53 kg
do 69 kg do 58 kg
do 77 kg do 63 kg
do 85 kg do 69 kg
do 94 kg do 75 kg
do 105 kg nad 75 kg
nad 105 kg

<< 2008 seznam medailistů 2016 >>

Vzpěračské soutěže na Letních olympijských hrách 2012 probíhaly od 28. července do 7. srpna v areálu londýnského výstaviště ExCeL London.[1]

Vzpěračské soutěže hostilo výstaviště Exhibition Centre London (ExCeL).

Ve vzpírání bylo rozděleno 15 sad medailí, z toho o 8 bojovali muži a o 7 ženy. Medaile byly udělovány v následujících váhových kategoriích:

  • Muži
    • do 56 kg
    • do 62 kg
    • do 69 kg
    • do 77 kg
    • do 85 kg
    • do 94 kg
    • do 105 kg
    • nad 105 kg
  • Ženy
    • do 48 kg
    • do 53 kg
    • do 58 kg
    • do 63 kg
    • do 69 kg
    • do 75 kg
    • nad 75 kg

Medaile byly udělovány pouze za výsledek v dvojboji (součet výkonů z trhu a nadhozu). V jedné kategorie mohli startovat maximálně dva sportovci z jedné země.

Ve vzpírání mohli startovat pouze závodníci a závodnice, kteří před zahájením Her dosáhli věku 16 let.

Kalendář soutěží

[editovat | editovat zdroj]
Kalendář Her
VII. – VIII. 2012 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Vzpírání Piktogram vzpírání 1 2 2 2 2 2 1 1 1 1
       Soutěže        Finále
Den Disciplína Skupina Místní čas
sobota 28. července ženy do 48 kg A 15:30 – 17:30
neděle 29. července muži do 56 kg B 10:00 – 14:00
ženy do 53 kg B
ženy do 53 kg A 15:30 – 17:30
muži do 56 kg A 19:00 – 21:00
pondělí 30. července muži do 62 kg B 10:00 – 14:00
ženy do 58 kg B
ženy do 58 kg A 15:30 – 17:30
muži do 62 kg A 19:00 – 21:00
úterý 31. července muži do 69 kg B 10:00 – 12:00
ženy do 63 kg A 15:30 – 17:30
muži do 69 kg A 19:00 – 21:00
středa 1. srpna muži do 77 kg B 10:00 – 14:00
ženy do 69 kg B
ženy do 69 kg A 15:30 – 17:30
muži do 77 kg A 19:00 – 21:00
čtvrtek 2. srpna Bez soutěží
pátek 3. srpna muži do 85 kg B 10:00 – 14:00
ženy do 75 kg B
ženy do 75 kg A 15:30 – 17:30
muži do 85 kg A 19:00 – 21:00
sobota 4. srpna muži do 94 kg B 15:30 – 17:30
muži do 94 kg A 19:00 – 21:00
neděle 5. srpna ženy nad 75 kg A 15:30 – 17:30
pondělí 6. srpna muži do 105 kg B 15:30 – 17:30
muži do 105 kg A 19:00 – 21:00
úterý 7. srpna muži nad 105 kg B 15:30 – 17:30
muži nad 105 kg A 19:00 – 21:00

Medailisté honorování v průběhu Her

[editovat | editovat zdroj]
Kategorie Zlatá olympijská medaileZlato výsledek Stříbrná olympijská medaileStříbro výsledek Bronzová olympijská medaileBronz výsledek
do 56 kg  Om Jun-čchol
Severní Korea (PRK)
293 kg
(125 + 168 OR)
 Wu Ťing-piao
Čína (CHN)
289 kg
(133 + 156)
 Valentin Xristov*
Ázerbájdžán (AZE)
286 kg
(127 + 159)
do 62 kg  Kim Un-kuk
Severní Korea (PRK)
327 kg SR
(153 OR + 174)
 Óscar Figueroa
Kolumbie (COL)
317 kg
(140 + 177 OR)
 Eko Yuli Irawan
Indonésie (INA)
317 kg
(145 + 172)
do 69 kg  Lin Čching-feng
Čína (CHN)
344 kg
(157 + 187)
 Triyatno
Indonésie (INA)
333 kg
(145 + 188)
 Răzvan Martin*
Rumunsko (ROU)
332 kg
(152 + 180)
do 77 kg  Lü Siao-ťün
Čína (CHN)
379 kg SR
(175 SR + 204)
 Lu Chao-ťie
Čína (CHN)
360 kg
(170 + 190)
 Iván Cambar
Kuba (CUB)
349 kg
(155 + 194)
do 85 kg  Adrian Zieliński
Polsko (POL)
385 kg
(174 + 211)
 Apti Auchadov*
Rusko (RUS)
385 kg
(175 + 210)
 Kjánúš Rostamí
Írán (IRI)
380 kg
(171 + 209)
do 94 kg  Ilja Ilin*
Kazachstán (KAZ)
418 kg SR
(185 + 233 SR)
 Alexandr Ivanov*
Rusko (RUS)
409 kg
(185 + 224)
 Anatol Cîrîcu*
Moldavsko (MDA)
407 kg
(181 + 226)
do 105 kg  Oleksij Torochtij*
Ukrajina (UKR)
412 kg
(185 + 227)
 Naváb Nasíršelal
Írán (IRI)
411 kg
(184 + 227)
 Bartłomiej Bonk
Polsko (POL)
410 kg
(190 + 220)
nad 105 kg  Behdád Salímí
Írán (IRI)
455 kg
(208 + 247)
 Sadžád Anúšíravání
Írán (IRI)
449 kg
(204 + 245)
 Ruslan Albegov
Rusko (RUS)
448 kg
(208 + 240)
Kategorie Zlatá olympijská medaileZlato výsledek Stříbrná olympijská medaileStříbro výsledek Bronzová olympijská medaileBronz výsledek
do 48 kg  Wang Ming-ťüan
Čína (CHN)
205 kg
(91 + 114)
 Hiromi Mijakeová
Japonsko (JPN)
197 kg
(87 + 110)
 Rjang Čchun-hwa
Severní Korea (PRK)
192 kg
(80 + 112)
do 53 kg  Zulfija Činšanlová*
Kazachstán (KAZ)
226 kg OR
(95 + 131 SR)
 Sü Šu-ťing
Tchaj-wan (TPE)
219 kg
(96 + 123)
 Cristina Iovuová*
Moldavsko (MDA)
219 kg
(99 + 120)
do 58 kg  Li Süe-jing
Čína (CHN)
246 kg OR
(108 OR + 138)
 Phimsiri Sirikaewová
Thajsko (THA)
236 kg
(100 + 136)
 Julija Kalinová*
Ukrajina (UKR)
235 kg
(106 + 129)
do 63 kg  Majja Manezová*
Kazachstán (KAZ)
245 kg OR
(110 + 135)
 Světlana Carukajevová*
Rusko (RUS)
237 kg
(112 + 125)
 Christine Girardová
Kanada (CAN)
236 kg
(103 + 133)
do 69 kg  Rim Džong-sim
Severní Korea (PRK)
261 kg
(115 + 146)
 Roxana Cocoșová*
Rumunsko (ROU)
256 kg
(113 + 143)
 Maryna Škermankovová*
Bělorusko (BLR)
256 kg
(113 + 143)
do 75 kg  Světlana Podobedovová*
Kazachstán (KAZ)
291 kg
(130 + 161 OR)
 Natalja Zabolotná*
Rusko (RUS)
291 kg OR
(131 OR + 160)
 Iryna Kulešová*
Bělorusko (BLR)
269 kg
(121 + 148)
nad 75 kg  Čou Lu-lu
Čína (CHN)
333 kg SR
(146 + 187 OR)
 Taťana Kaširinová
Rusko (RUS)
332 kg
(151 SR + 181)
 Hripsime Churšudjanová*
Arménie (ARM)
294 kg
(128 + 166)
  • ) Sportovci označeni (*) byli diskvalifikováni na základě porušení antidopingových pravidel nebo je jejich případ dosud otevřen. Status jednotlivých případů eviduje IWF: [1].

Před zahájením soutěží byl pozitivně testován na použití zakázaných látek albánský reprezentant Hysen Pulaku, který se na soutěž připravoval v Kalifornii ve Spojených státech amerických pod vedením trenéra Ivana Abadžieva.[2] Pozitivně byl testován vzorek odebraný 23. července 2012, pouze několik dní před zahájením soutěží.[3]

V průběhu a bezprostředně po skončení Her nebyly odhaleny žádné případy porušení antidopingových pravidel.

V roce 2016 však bylo při opakovaném testování odebraných vzorků z roku 2012 odhaleno 23 případů užití zakázaných látek, v roce 2017 jeden případ, v roce 2018 pět případů, v roce 2019 jeden případ a v roce 2020 další tři případy.

Ve výsledcích první vlny testování bylo identifikováno 10 případů, Mezinárodní vzpěračská federace o nich hromadně informovala 15. června 2016:[4]

O výsledcích druhé vlny testování Mezinárodní vzpěračská federace informovala 27. července 2016, kdy bylo hromadně zveřejněno těchto 11 případů:[5]

13. září 2016 bylo dodatečně oznámeno jedno jméno:[6]

5. října 2016 bylo dodatečně oznámeno jedno jméno:[7]

13. ledna 2017 bylo oznámeno jedno jméno:[8]

22. prosince 2018 Mezinárodní vzpěračská federace informovala o dalších pěti pozitivních dopingových nálezech:[9]

13. března 2019 byl oznámen jeden případ:[10]

10. ledna 2020 byly oznámeny další tři případy:[11]

Z těchto 33 případů odhalených dodatečným testováním bylo k začátku roku 2020 celkem 25 uzavřeno, ve všech případech diskvalifikací.

Přehled de facto medailistů

[editovat | editovat zdroj]

Pokud dojde k diskvalifikaci všech sportovců, proti kterým je aktuálně vedeno řízení z důvodu porušení antidopingových pravidel, bude přehled medailistů následovný:

Kategorie Zlatá olympijská medaile Zlato Stříbrná olympijská medaile Stříbro Bronzová olympijská medaile Bronz
Do 56 kg  Om Jun-čchol
Severní Korea (PRK)
 Wu Ťing-piao
Čína (CHN)
 Trần Lê Quốc Toàn
Vietnam (VIE)
Do 62 kg  Kim Un-kuk
Severní Korea (PRK)
 Óscar Figueroa
Kolumbie (COL)
 Eko Yuli Irawan
Indonésie (INA)
Do 69 kg  Lin Čching-feng
Čína (CHN)
 Triyatno
Indonésie (INA)
 Kim Mjong-hjok
Severní Korea (PRK)
Do 77 kg  Lü Siao-ťün
Čína (CHN)
 Lu Chao-ťie
Čína (CHN)
 Iván Cambar
Kuba (CUB)
Do 85 kg  Adrian Zieliński
Polsko (POL)
 Kjánúš Rostamí
Írán (IRI)
 Tarik Jehja
Egypt (EGY)
Do 94 kg  Saíd Mohamedpúr
Írán (IRI)
 Kim Min-džä
Jižní Korea (KOR)
 Tomasz Zieliński
Polsko (POL)
Do 105 kg  Naváb Nasíršelal
Írán (IRI)
 Bartłomiej Bonk
Polsko (POL)
 Ivan Jefremov
Uzbekistán (UZB)
Nad 105 kg  Behdád Salímí
Írán (IRI)
 Sadžád Anúšíravání
Írán (IRI)
 Ruslan Albegov
Rusko (RUS)
Kategorie Zlatá olympijská medaile Zlato Stříbrná olympijská medaile Stříbro Bronzová olympijská medaile Bronz
Do 48 kg  Wang Ming-ťüan
Čína (CHN)
 Hiromi Mijakeová
Japonsko (JPN)
 Rjang Čchun-hwa
Severní Korea (PRK)
Do 53 kg  Sü Šu-ťing
Tchaj-wan (TPE)
 Citra Febriantiová
Indonésie (INA)
 Julija Paratovová
Ukrajina (UKR)
Do 58 kg  Li Süe-jing
Čína (CHN)
 Phimsiri Sirikaewová
Thajsko (THA)
 Rattikan Kulnojová
Thajsko (THA)
Do 63 kg  Christine Girardová
Kanada (CAN)
 Milka Manevová
Bulharsko (BUL)
 Luz Acostaová
Mexiko (MEX)
Do 69 kg  Rim Džong-sim
Severní Korea (PRK)
 Anna Nurmuchambetovová
Kazachstán (KAZ)
 Ubaldina Valoyesová
Kolumbie (COL)
Do 75 kg  Lidia Valentínová
Španělsko (ESP)
 Abír Abdelrahmánová
Egypt (EGY)
 Madias Nzessová
Kamerun (CMR)
Nad 75 kg  Čou Lu-lu
Čína (CHN)
 Taťana Kaširinová
Rusko (RUS)
 Džang Mi-ran
Jižní Korea (KOR)

Medailová tabulka

[editovat | editovat zdroj]

Podle medailí rozdaných v průběhu Her:

Pořadí Země Zlatá olympijská medaile Zlato Stříbrná olympijská medaile Stříbro Bronzová olympijská medaile Bronz Celkově
1. Čína 5 2 - 7
2. Kazachstán 4 - - 4
3. Severní Korea 3 - 1 4
4. Írán 1 2 1 4
5. Polsko 1 - 1 2
Ukrajina 1 - 1 2
7. Rusko - 5 1 6
8. Indonésie - 1 1 2
Rumunsko - 1 1 2
10. Japonsko - 1 - 1
Kolumbie - 1 - 1
Thajsko - 1 - 1
Tchaj-wan - 1 - 1
14. Bělorusko - - 2 2
Moldavsko - - 2 2
16. Arménie - - 1 1
Ázerbájdžán - - 1 1
Kanada - - 1 1
Kuba - - 1 1

V případě úprav pořadí ve všech aktuálně otevřených dopingových případech by medaile získaly 22 země, tedy o 3 více, a medailová tabulka by vypadala následovně:

Pořadí Země Zlatá olympijská medaile Zlato Stříbrná olympijská medaile Stříbro Bronzová olympijská medaile Bronz Celkově
1. Čína 5 2 - 7
2. Írán 3 2 - 5
3. Severní Korea 3 - 2 5
4. Polsko 1 1 1 3
5. Kanada 1 - - 1
Španělsko 1 - - 1
Tchaj-wan 1 - - 1
8. Indonésie - 2 1 3
9. Egypt - 1 1 2
Jižní Korea - 1 1 2
Kolumbie - 1 1 2
Rusko - 1 1 2
Thajsko - 1 1 2
14. Bulharsko - 1 - 1
Japonsko - 1 - 1
Kazachstán - 1 - 1
17. Kamerun - - 1 1
Kuba - - 1 1
Mexiko - - 1 1
Ukrajina - - 1 1
Uzbekistán - - 1 1
Vietnam - - 1 1

Kvalifikované státy

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Vzpírání na Letních olympijských hrách 2012 - Kvalifikace.

Startovní místa na OH mohly jednotlivé reprezentace získat na základě předvedených výkonů na mistrovství světa v letech 2010 a 2011, v menší míře pak také na kontinentálních mistrovstvích v roce 2012. Kromě toho mohli být sportovci na hry pozváni na základě postavení ve výkonnostním žebříčku nebo obdržením divoké karty.

Celkem se ve vzpírání kvalifikovalo 260 závodníků z 84 zemí a oblastí, z toho 156 mužů a 104 žen. Jeden stát mohl vybojovat až 10 účastnických míst (pro 6 mužů a 4 ženy).

Přehled kvalifikovaných států
Stát Muži Ženy Celkem
Albánie 4 1 5*
Alžírsko 1 1
Arménie 4 2 6
Aruba 1 1
Austrálie 1 1 2
Ázerbájdžán 5 1 6
Belgie 1 1
Bělorusko 4 4 8
Brazílie 1 1 2
Bulharsko 1 1 2
Cookovy ostrovy 1 1
Česko 1 1
Čína 6 4 10
Dominikánská republika 2 2
Egypt 5 3 8
Ekvádor 1 3 4
Fidži 1 1 2
Filipíny 1 1
Finsko 1 1
Francie 3 1 4
Ghana 1 1
Gruzie 3 3
Guatemala 1 1 2
Honduras 1 1
Hongkong 1 1
Chile 1 1 2
Indie 1 1 2
Indonésie 5 1 6
Irák 1 1
Írán 6 6
Itálie 1 1
Japonsko 1 4 5
Jihoafrická republika 1 1
Jižní Korea 6 4 10
Kamerun 1 1 2
Kanada 3 3
Kazachstán 4 4 8
Keňa 1 1
Kiribati 1 1
Kolumbie 4 4 8
Kuba 4 4
Kyrgyzstán 1 1
Přehled kvalifikovaných států
Stát Muži Ženy Celkem
Lotyšsko 1 1
Madagaskar 1 1
Maďarsko 1 1
Mexiko 1 1 2
Mikronésie 1 1
Moldavsko 1 1 2
Nauru 1 1
Německo 3 2 5
Nigérie 1 1 2
Nikaragua 1 1
Nový Zéland 1 1
Palau 1 1
Papua Nová Guinea 1 1 2
Peru 1 1
Polsko 6 3 9
Portoriko 1 1
Rumunsko 3 1 4
Rusko 6 4 10*
Řecko 1 1
Salvador 1 1
Samoa 1 1 2
Saúdská Arábie 1 1
Severní Korea 5 3 8
Singapur 1 1
Slovensko 1 1
Spojené arabské emiráty 1 1
Spojené státy americké 1 2 3
Sýrie 1 1 2
Šalomounovy ostrovy 1 1
Španělsko 1 1 2
Thajsko 3 4 7
Tchaj-wan 1 3 4
Tunisko 1 1 2
Turecko 5 4 9
Turkmenistán 3 3
Tuvalu 1 1
Uganda 1 1
Ukrajina 6 3 9*
Uzbekistán 5 1 6
Velká Británie 3 2 5
Venezuela 1 2 3
Vietnam 1 1 2

Pozn.: Albánie nevyužila jednu mužskou kvótu, protože již nestihla přeobsadit distancovaného sportovce (Hysen Pulaku). Rusko nevyužilo dvě mužské kvóty, když ze zdravotních důvodů odstoupili a neprezentovali se závodníci v kategorii do 105 kg (Chadžimurat Akkajev a Dmitrij Klokov). Ukrajina nevyužila jednu mužskou a jednu ženskou kvótu, když se bez udání důvodu neprezentovali závodník v kategorii mužů do 94 kg (Artěm Ivanov) a závodnice v kategorii žen nad 75 kg (Svitlana Černjavská). Ve skutečnosti tedy soutěžilo 152 mužů a 103 žen.

Reference a poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. Oficiální stránky OH
  2. WINTER, Gregor. Hysen Pulaku Interview. All Things Gym [online]. 2012-02-23 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (EN) 
  3. TELEGRAPH SPORT. London 2012 Olympics: Albanian weightlifter Hysen Pulaku becomes first athlete to fail drugs test. The Telegraph [online]. 2012-07-28 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (EN) 
  4. ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURES. IWF.net [online]. 2016-06-15 [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. (EN) 
  5. ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURES. IWF.net [online]. 2016-07-27 [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. (EN) 
  6. ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURE. IWF.net [online]. 2016-09-13 [cit. 2016-09-13]. Dostupné online. (EN) [nedostupný zdroj]
  7. ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURE. IWF.net [online]. 2016-10-05 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (EN) 
  8. ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURE. IWF.net [online]. 2017-01-13 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (EN) 
  9. SZASZ, Adrienn. PUBLIC DISCLOSURE. IWF.net [online]. 2018-12-22 [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. (EN) 
  10. SZASZ, Adrienn. PUBLIC DISCLOSURE. IWF.net [online]. 2019-03-13 [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. (EN) 
  11. SZASZ, Adrienn. PUBLIC DISCLOSURE. IWF.net [online]. 2020-01-10 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (EN) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]