Jaroslav Sirotek

Jaroslav Sirotek
Narození	21. prosince 1923 Radešice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. února 1955 (ve věku 31 let) Věznice Pankrác Československo Československo
Příčina úmrtí	oběšení
Místo pohřbení	Ďáblický hřbitov
Národnost	česká
Povolání	odbojář
Politická strana	Sociální demokracie
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Sirotek (21. prosince 1923^[1] Radešice – 10. února 1955 Věznice Pankrác) byl český rolník a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1955 popraven.

Životopis

Narodil se v roce 1923 v Radešicích do katolické rolnické rodiny.^[2] Po absolvování obecné školy navštěvoval dvě školy měšťanskou školu v Chyškách. Za druhé světové války byl nacisty uvězněn. Z vězení se mu ale podařilo uprchnout, přičemž se do konce války musel skrývat před úřady. V roce 1946 se stal členem Sociální demokracie, přičemž poté, co se strana sloučila s KSČ členem setrval. Ještě v roce 1950 z ní ovšem byl vyloučen. Téhož roku převzal rodinné hospodářství a oženil se se svou partnerkou Otýlií. Později s ní měl dvě děti.^[3]

Po únoru 1948

Po únorovém převratu spoluzaložil v roce 1949 odbojovou skupinu Černý lev 777 s působištěm v okolí Milevska.^[4] Spolupracoval přitom s Jiřím Řezáčem a Bohumilem Šímou. Se skupinou například šířil protirežimní letáky a ničil vedení elektrického napětí, skupina nicméně vykonávala také radikálnější činnost, když například zastrašovala místní stranické funkcionáře, na které dokonce střílela; například v květnu 1949 střílel Řezáč na komunistického funkcionáře projíždějícího na motorce. Vrcholem činnosti skupiny pak byly dva bombové útoky. První útok z července 1949 v Sedlčanech přitom zcela zničil místní sekretariát KSČ, při druhém útoku v květnu 1950 v Milevsku dokonce zahynul příslušník SNB.^[5] Po druhém bombovém útoku skupina svou činnost utlumila, neboť se dopadení jejích členů stalo pro místní agenty StB prioritou.^[6] V květnu 1952 se Sirotek pokusil vykrást budovu MNV v Obděnicích a na jaře 1953 se podílel na napsání protikomunistických hesel na silnici mezi Milevskem a Petrovicemi.

V létě 1954 byla skupina odhalena a Sirotek byl spolu s jejími dalšími členy v červenci 1954 zatčen.^[5] V říjnu 1954 byl za trestné činy velezrady, vyzvědačství, obecné ohrožení a pokus o vraždu ve veřejném politickém procesu odsouzen k trestu smrti.^[6] Jeho odvolání bylo zamítnuto v prosinci 1954, žádosti o milost pak nevyhověl ani prezident Antonín Zápotocký.^[5] Popraven byl spolu s Šímou a Řezáčem v únoru 1955. Několik dalších osob pak bylo v procesu odsouzeno k dlouholetým trestům odnětí svobody.^[7]

Odkaz

V roce 1970, tedy v období normalizace, byly zamítnuty podané žádosti o rehabilitaci. Po sametové revoluci bylo v roce 1997 zastaveno trestní stíhání členů skupiny.^[8] V Milevsku a Obděnicích byly na jeho památku instalovány pamětní desky.^[7][9]

O působení skupiny a aktivitách Sirotky podrobně pojednává publikace Ústavu pro studium totalitních režimů z roku 2007 s titulem Osud odbojové organizace Český lev.^[3]

Odkazy

Reference